Co s virtuálním odpadem?

Na třídění a recyklaci veškerého odpadu se dbá stále více. Chápeme, že je nutné jej likvidovat. Ale je tu ještě jiný typ pro člověka stejně nebezpečného odpadu, o kterém se vlastně nemluví, ale který nás zamořuje stejně a to tím spíše, že se jedná o naše mozky, náš čas a vlastně i náš celý život. Jde o odpad elektronický, který nás znečišťuje internetovou záplavou neustálých informací.
 virtuální žena
Znečištěný čas
Čas je pro člověka nejdůležitější veličinou. Ale v co jej v denní záplavě informací proměňujeme? Díváme se vůbec jeden na druhého, když odesíláme jednu textovou zprávu za druhou a když každou získanou informaci na internetu okamžitě zapomínáme, neboť ji rychle nahrazujeme další informací, stejně naléhavou jako byla ta předešlá? Můžeme takto správně vnímat a chápat sami sebe?
 člověk v obležení
Znečištěný mozek
Virtuální odpad znečišťuje naše mozky. Zůstává v nich ležet neroztříděný a my zmateně hledáme hranici mezi ním a užitečnou informací. Jak získat přehled a efektivitu, když internet k nám vysílá stále další a další poznatky a sdělení, jejichž vlivem se naše práce drobí na stále menší kousky. Zabýváme se mnoha úkoly a činnostmi, ale času je málo. Tomuto velkému klubku různých aktivit se nelze přizpůsobit a být kreativní.
 mrzutost u PC
Cena za rychlost
Žijeme v informační společnosti, kde dělat vše rychle se předpokládá. Ovšem za jakou cenu. Vždyť myslet se přece musí pomalu. Zhodnotit věci, vytvořit si plán či napsat pečlivou zprávu, to přece vyžaduje čas na vnímání v širších souvislostech. Jenže spěcháme, protože na nás čeká tolik dalších věcí a informací, jenž musíme zpracovat. Nevíme čemu dát přednost a cena za to je vysoká. Stírá se hranice mezi prací a volným časem, ztrácíme právo být offline nebo nezvednout mobil. Přichází stres a vyčerpání, neboť člověk dělá příliš mnoho – ovšem nestačí udělat to, co opravdu potřebuje.

4.2
11