Od učedníka k mistru

Pokud by šel chlapec v šestnáctém století, někam do učení, měl několik možností, jak svou výuku ukončit.
A.    Mohl zůstat na postu nejnižším, jako učedník.
B.     Pokud postoupil na žebříčku o příčku výš, stal se tovaryšem.
C.     Mířil-li nejvýš, stal se mistrem.
instalatér při výměně baterie
Aby na tento nejvyšší post ve svém cechu dosáhl, musel složit mistrovskou
zkoušku.
A ne vždy to bylo jednoduché. Starší mistři se pochopitelně bránili přijímání nových členů. Báli se, že jim vezmou práci. Přeci jen byl mladý muž rychlejší, obratnější požadoval méně peněz.
·         Páni mistři se snažili mistrovskou zkoušku učinit co nejsložitější.
·         Nakonec to došlo tak daleko, že adepta na mistra kovářského přivedli na dvorek, jeden z mistrů popadl ve stáji koně a čtyřikrát s ním oběhl budoucího kováře.
·         Na něm pak bylo, aby koni vykoval podkovy, které musely skvěle padnout.
·         Jestli byl toho času přijat do cechu někdo nový, zdá se mi nepravděpodobné.

práce s kovem
Už žádného fušera v domě

V dnešní době se uvažuje o navrácení mistrovské zkoušky.Měla by trochu jinou funkci. Dnes ji vyžadují přímo řemeslné cechy pro zvýšení své prestiže.
·         Zvláště kamnáři, topenáři a malíři se snaží zasadit za tuto zkoušku.
·         Přeci jen, už nechtějí mít ve svém oboru fušery, kteří jim kazí dobrou pověst.

Uchazeč o mistrovskou zkoušku by musel zhotovit mistrovské dílo.
Co by to obnášelo?
1.     Návrhu budoucího díla.
2.     Zhotovení rozpočtu (cenová nabídka) pro zákazníka.
3.     Vyrobit podle svého návrhu dílo.
4.     Umět založit firmu a správně ji vést.
5.     Vyznat se v účetnictví.
6.     Znát daňové povinnosti.
muž v dílně
Mistrovská zkouška by nebyla podmínkou pro výkon povolání.Spíše by to byl takový bonus pro řemeslníka, který by se mohl prokázat platným certifikátem.
–         V Čechách platila mistrovská zkouška několik staletí.
–         Zrušila se až v padesátých letech, dvacátého století, kdy se likvidovaly živnosti.

3.1
07